ACHIOTE - Bixa orellana
Achiote - vys. Ačiote
Amazonský keř nebo nevelký, silně rozvětvený strom, vyskytující se hlavně v Peru, Mexiku, Brazílii a Kolumbii. Je známý i pod názvem anato, achiotec, achiotl, achote, urucu. Dorůstá do výšky 5-10 metrů a dosahuje stáří 50 let. Má husté, lesklé, jasně zelené vejčité listy. Květy jsou převážně růžové nebo růžovo-bílé. Rostlina bohatě plodí. Charakteristické, jiskřivě červené plody v podobě srdce, s hustě naježenými trny, obsahují pomerančově červená semena. Jeden plod obsahuje až 50 semen a jeden strom jich může mít až 270 kg.
Semena jsou pokryta červenavou slupkou, která je zdrojem přírodního barviva. Může být žluté, pomerančové, červené až hnědé, v závislosti na použitém rozpouštědlu k extrakci. Barvivo z Achiote je užíváno amazonskými kmeny k malování tváře i těla. Mimo to také chrání před bodnutím hmyzem a pomáhá při hojení ran. Užívá se rovněž k barvení tkanin, uměleckých děl a obrazů.
.png)
Semena obsahují mimo jiné složky bixin, noirbixin a anatto, které jsou ve světě známy jako potravinová barviva pod kódem E 160b a dodávají produktům jasně žlutou nebo pomerančovou barvu. Užívají se k barvení sýrů (jako je např. cheddar, eidam, gouda), margarínu, másla, uzených ryb, některých zmrzlin, dezertů a pod.
Bixin je rovněž používán v kosmetickém průmyslu při výrobě kosmetických a opalovacích krémů, kosmetických přípravků, mýdel a dalších výrobků k ošetřování pokožky. Olej anatto získaný ze semen změkčuje pokožku a vysoký obsah karotenoidů zajišťuje i vynikající vlastnosti antioxidační. Je využíván i při výrobě repelentů, k barvení dřeva, tkanin, vlny, kůží i k výrobě barev.
V tradiční peruánské medicíně je Achiote velmi populární a curanderos po něm často sahají, protože všechny části rostliny mají léčivou sílu.
Čerstvě vylisovanou šťávu z listů používají jako oční kapky při zánětech a infekcích. Rozdrcené čerstvé plody se používají díky svým svíravým vlastnostem k hojení ran, popálenin, puchýřů, vředů a hemeroidů. Slupky ze semen jsou prostředkem proti cizopasníkům.
.jpg)
.jpg)
Listy a kůra slouží jako obklady ulevující při bolestech hlavy.
Sušené listy jsou nazývány achiotec a obsažené složky, mezi jinými flavonoidy, alkaloidy, steroidy a saponiny, působí protizánětlivě, antisepticky, svíravě, močopudně, laxativně, protibakteriálně. Jsou používány jako prostředek proti horečkám, nevolnostem, průjmům, k regulaci trávících procesů, při bakteriálních zánětech dutiny ústní. Pomáhají při hojení ran a kožních infekcí, usnadňují vykašlávání, působí jako antioxidant a používají se i při nádorových onemocněních.
Jedno z nejpopulárnějších použití odvaru z listů je k léčbě zánětů prostaty, močového a pohlavního ústrojí, zánětů pochvy a posílení funkcí ledvin.
Povzbuzují trávicí procesy, regulují metabolismus, snižují hladinu cholesterolu LDL, působí jako antioxidant, mají účinky uklidňující. Jsou využívány při redukčních dietách. Testy in vitro prokázaly, že ničí bakterie Escherichia coli a Staphylococcus aureus. V Peru jsou považovány za afrodiziakum.
V Peru se doporučují při :
-
zánětech prostaty
-
zánětech pochvy a pohlavního ústrojí
-
infekcích močových cest
-
selhání ledvin, nefróze
-
k eliminaci kyseliny močové
-
při jaterních chorobách, hepatitidě
-
zánětlivých onemocněních pokožky
-
kožních infekcích
-
kašli, angíně, zánětu mandlí, hrtanu a dýchacích cest
-
zánětech dutiny ústní
-
trávicích problémech
-
pálení žáhy
-
bolestech břicha
-
zácpách (působí lehce projímavě)
-
hemeroidech
-
vysoké hladině cholesterolu
-
otylosti
-
horečkách
-
kapavce a jiných pohlavních chorobách
-
cizopasnících
-
bakteriálních zánětech a mykózách
-
hypertenzi
UPOZORNĚNÍ:
Odvar může zvýšit hladinu krevního cukru. Není proto doporučován osobám trpícím cukrovkou. Může zesilovat účinky léků užívaných k léčbě vysokého krevního tlaku.
ZAJÍMAVOST:
V Brazílii je Achiote s úspěchem používáno při léčbě malomocenství (lepry). Na chorobou postižené místo se přikládají čerstvé listy ve směsi se síranem hořečnatým. Efekty jsou viditelné již po dvaceti dnech léčby.
Amazonské kmeny užívají dřevo Achiote k výrobě šípů a také k výrobě uměleckých předmětů.
Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997,
Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994,
Sesenta Plantas medicinales de la Amazonía Peruana, DESMARCHELIER C., WITTING SCHAUS F., eBio2000, Lima, Perú, 2000,
Bixa orellana (L.) Monografías de plantas medicinales No 02, Instituto peruano de seguridad social - Instituto de medicina tradicional, Iquitos, Perú, 1998
Herbal secrets of the rainforest , TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998,
Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud - EsSalud, Lima, Perú, 2001,
Salud para todos, LACANZE D., ALEXIADES M., Fenamed, Madre de Dios, CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1995
The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992,
Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975